neděle 14. dubna 2019


Příběh ze života - jak ušetřit za jídlo ve Švédsku



Celkem velkou zvláštností pro mě bylo, že chleba je tu dělaný na sladko. Chvilku mi trvalo si zvyknout, ale přizpůsobila jsem se. Chleba mi přijde jako nejdražší položka. Stojí kolem 20-40 SEK, zaleží jaký chleba. Nebo takzvané "kanelbulle", taková švédská tradice. Jedeš na návštěvu, tak koupíš s sebou bulle. Jedeš k moři, tak s sebou bulle. Samé bulle.


Ušetřit na jídle ve Švédsku?

 Udělala jsem si přehled, kolik co stojí. Musím zdruraznit, že jsem trenovala jako běsná. Měla jsem určitý budget na měsíc, do kterého jsem se musela chtě nechtě vejít. V mé blízkosti byly dva odchody: ICA a LÍDL.

Doporučovali mi, abych nakupovala v ICA a důvodem bylo, že mají "kvalitnější" výběr jídla, ovoce a zeleniny. To je pravda, jenže za kvalitu zaplatíte. Já, chudá studentka bez práce z chudobného Česka, jsem se musela naučit analyzovat svoji ekonomiku.


Chodila jsem měsíc nakupovat do ICA, kde byl opravdu super výběr a oblíbila jsem si "švédské dobroty", které bohužel nikde jinde v obchodě nenajdete. Třeba taková "ostkaka". Dobrota!!!



Nakupovala jsem výrobky v různých cenových kategorií, žádné slevy jsem nesledovala. Moje taktika spočívala vybrat si ty nejlevnější výrobky a porovnávat. Například těstoviny ICA (nejlevnější balení, váha) vs. těstoviny LÍDL (nejlevnější varianta, váha). Vařila jsem ty samá jídla v různých dnech.
Zhruba asi 200 m od mého bydliště byl otevřený LÍDL. Určitě znáte LÍDL z Čech. Taky je to velmi podobné. Zboží je většinou dovezeno z Německa nebo východní Evropy. Nicméně se tam dají najít úžasné kousky. Jako třeba český chleba, utopenci, klobásy a teď poslední dobou i housky. Vařím si ty samá jídla na stejný počet dní a stejný počet nakupování.


A LÍDL z toho vyšel podle mě jako nejlevnější obchod v Göteborgu.
Měla jsem budget 5 000 SEK na měsíc s tím, že to za žádnou cenu nepřekročím. V obchodě ICA mě měsíční nákup vyšel na 3 988 SEK. V obchodě LÍDL jsem měla nákupy za 2 452 SEK. To je sakra opravdu velký, velký rozdíl!!!



Ceny jídla obecně? Jasně, Švédsko je drahé! Ale víte, že třeba těstoviny jsou zde levnější než v ČR? Nebo že fazole v plechovce se dají koupit za pár švédských korun a pořídit z nich jídlo na dva dny? Chce to cvik a umět počítat, a taky vědět do jakých obchodů se vydat. Naučit se plánovat a sledovat ceny. Ono totiž, když nemáte dostatek peněz, tak Vám nic jiného nezbyde než se naučit plánovat a najít si takové recepty, aby Vám vyhovovaly. Já jsem vařila jak paleo, tak vegetariánskou kuchyni.

Jaké potravinářské obchody jsou ve Švédsku? Zde jsou webové stránky.


                                                                                                                   www.ica.se

                                                                                                                   www.coop.se

                                                                                                                   www.hemkop.se

                                                                                                                   www.lidl.se

                                                                                                                   www.willys.se


Vidíte také aktuální ceny za jídla. Tak pokud přijedete kempovat či zkusit život, určitě se mrkněte ! 


neděle 7. dubna 2019

STUDIJNÍ ŽIVOT A VNITŘNÍ KRITIK



 Příběh ze života - STUDIJNÍ ŽIVOT A VNITŘNÍ KRITIK 

Sedím u pracovního stolu a šprtám jako divá. Vůbec mi to neleze do hlavy.

Připadám si tupá jako poleno a učitelka nás vůbec nešetří. Mám domácích úkolů, že bych se mohla naklonovat. Moje první prezentace byla o letišti a bezpečnosti. Celkem zajímavé téma, zvláště když jsem byla přijata na literaturu a jazyk.

„No, báječný“, jsem si řekla, tak to je teda výzva. „Co teď? Však to dám, ne?“ Řekla jsem si a pokoušela jsem se namotivovat. Jenže můj vnitřní kritik se ozval: „To ne, to nedáš, bude to velká katastrofa, to se ti nepovede, však nevíš jak na to!“ Dneska to byl opravdu boj se namotivovat a překonat kritika, který velmi zřetelně se mě snažil přesvědčit, že jakákoliv snaha je zbytečná. 

Nechtěla jsem se poddat nepříjemným kritickým hlasům a tak jsem si prostě dala malou pauzu.

Vytvořila jsem si malý akční plán. V první řadě, vycházím z bytu, musím na vzduch. Sedím na lavičce a cítím slunko, jak hřeje mou tvář a pod mikinou se začínám potit. Je ticho a jen ptáčkové začínají zpívat. Pozoruju svoje myšlenky. Je těžké se takto blízko k sobě samé přiblížit, ale jde to. Je potřeba soustředit se a uvědomovat si myšlenky a vnímat našeho negativního kritika, který Vám stále hučí v hlavě. Jak jste unavení z toho učení, a že ztratíte hromadu peněz, že se stejně tak dobře nenaučíte švédsky či nějakou aktivitu, že se budete stále ztrapňovat, atd.

Po chvilce pozorovaní a zapsání mých negativních myšlenek vznikla nerealistická představa. Vše jsem si zanalyzovala a dodala potřebné důvody pro a proti. Potřebovala jsem si udělat strategii a nepouštět se do nějakých dalších věcí nebo akcí, které by mě rozptylovaly od mého cíle. Byla potřeba si uvědomit, že holt i tyto myšlenky prostě přijdou a budou Vás tahat dolu k peklu, ale ono je to v podstatě v pořádku. Pokud jste uvědomění, tak si sami vybíráte, jaké myšlenky budou obklopovat Vás. Fakt je to náročné!

Přišla jsem odpočatá na byt a vrhla jsem se na prezentaci, ale zjištění, že počítač a potřebné programy jsou ve švédském jazyce, mě uzemnila. Mohla jsem si hodit mašli. Jak tohle zvládnu...? „No, budu zkoušet.“ Nic lepšího mě nenapadlo.

Tohle školní období bylo pro mě jedno z nejhorších, protože jsem anti-počítačový člověk a ve škole zatím dva měsíce. „Učitelé chtějí po mě napsat asi bakalářku.“ To si říkám. Tak jo, mám ráda výzvy. Pustím se do psaní a do tvorby prezentace.

Panečku, pokus omyl co ty slova v PowerPointu znamenají? Testuji a dávám si opravdu záležet. Jsem z Evropy a chci to mít jako vždy dokonalé. Moje hrdost a perfekcionismus se nezakryje. Sedím, testuji a zapomínám jíst, nevnímám čas, jedu si to svoje, až se sama divím, jak to zvládám. Chodím spát okolo půlnoci večer a ráno v 6:00 vstávám. Bože, mně praskne hlava. Opravdu mám dost a únava je znát.

Ráno se probouzím. Nechce se mi do školy. „Hodím se marod,“ říkám si ještě v posteli. Ležím chvíli v posteli a stále přemyslím. „Mám či nemám?“ Toť moje otázky. Přemohla jsem se. Vstala a v pyžamu jsem si čistila zuby. Zase mi v hlavě běžely myšlenky: „Jo – ne.“ Stále nic. Čistím si zuby a vyplachuju. Potřebuju se obléknout… Ježíš, jak se mi nechce. „Já jsem tak líná a pobožná,“ říkám si.

Nezbývalo mi nic jiného než se překonat a vyrazit do školy, přeci mě nemůže rozhodit prezentace ve švédštině. Uklidňovala jsem se.

Mám strach, že to nedám. Zbytečně jsem se vystresovala, než na mě přišla řada. Moje neverbální komunikace byla více než jasná. Koktala jsem, ze začátku jsem nevěděla, jak to mám uchopit. Jak začít. Hlavou mi běžely myšlenky typu: „Bože, to nedám. To bude trapas, achjo.“ Tohle byl můj scénář asi 10 min, než na mě došla řada. Flešku jsem dala do počítače a během kopírování na plochu jsem získala několik minut čas. Tento čas jsem využila pro sebe tak, že jsem se hluboce nadechla a řekla jsem si, co horšího se mi může stát? NIC, LEDAŽE ZAPOMENU TEXT, a rozjela jsem to. Snaha byla být v přítomném okamžiku. Bylo poprvé, kdy jsem se nesoustředila na výsledek. Dělala jsem to nejlepší, co jsem uměla. Dokázala jsem to! Mam to úspěšně za sebou! Jupí!

Opět se mi podařilo moje kostlivce porazit: ovšem vycházení z komfortní zóny vyžaduje odvahu a motivaci. Jsi to ty, kdo bude na sebe pyšný a mít se více rád. Ne za to, že sis ráno vyčistil zuby či se dobře nasnídal, ale za to že jsi "porazil" svoje flegmatické a kritické já. Za to, že jsi sel/šla do školy a stojíš před lidmi, které skoro neznáš a prezentuješ něco v cizím jazyku.

Byl to pro mě týdenní horror. Psaní článků, získávaní faktů, tvorba prezentace, trénovaní prezentace, ale hlavně jsem byla jako blázen, když jsem hovořila sama se sebou a snažila se nacvičit prezentaci. Bylo to opravdu k zbláznění. Faktem je, že hodně mě tato školní situace naučila a velmi se mi to hodilo i v dalším semestru.

A moje ponaučení ze situace? Buď sám sebou a buď pokorný v příležitostech, které máš. Využij to naplno a neboj se!