Pribeh ze zivota

Pribeh ze zivota – Zpet do skolnich lavic

Uz jsem ubytovana a vybaluju si veci z batohu a skladam si je do skrine. Lezim na posteli a premyslim o tom jak a co budu delat ve svedsku. Co me bude zivit a jak se k me vysnene praci dostanu. Bez kontaktu a bez srozumitelne komunikace.

Nevim proc, ale zjistila jsem, ze nemam strach. Moje hlava si to docela umi dobre zduvodnit. Jasne mam byt, mam penize na ucte , ale ty se celkem hodne rychle rozkutalely. Vsak znate najem, jidlo a neco si potrebuje koupit jako “tramvajenku” a tak.

Vedela jsem, ze pokud se chci v zivote nekam pohnout musim se nekompromisne naucit svedsky. Rikam si : “ no super to dam to je jasny”J Jenze jsem netusila jak slozite a pracne to je. Vzdycky jsem mela problemy se psani a soustredeni se. Pamatuju si jak jsme psaly na zakladni skole diktaty a ja jsem byla schopna nasekat v jedne vete 5 chych. Vedela jsem, ze je zbytecne cokoliv dal psat. ”Opet za pet slecno”. Jsem slychavala od nasi brutalni cestinarky.

Takze jasne, ze me nikdy nebude uzasne hovorici svedka, ale muzu delat vse abych se teto predstave alespon priblizila.

Prihlasim se tedy do skoly a jdu do toho po hlavne. Zatim umim asi 5 vet, ale prihlasit se do skoly bylo peklo. Nejen, ze jsem se dokonale strapnila hned prvni vyucovaci hodinu, ale to co jsem videla byla multikultura. Bylo nas 5 z evropy a dalsi 30 lidi bylo z ruznych zemi. Zakla jsem se. UPSS

Vyhodou bylo, ze jsi poznaval lide z ruznych koutu sveta. Japonsko ,Thailand,Peru,Korea, Argentina, USA,Kanada, ale pak jsi videl lide z Afriky. Tohle me opravdu zajimalo.Kazdy mel svuj pribeh a ja se dozvedela neuveritelne pribehy lidi. Zde jsem videla neuveritelnost jak lide jsou ruzni a spojit je dokaze pribeh. Poznala jsem super lidi s kteryma jsem studovala a prozila  nekolik fajn let. Jak to byva i zivote bohuzel je nekdy potreba nechat je odejit ovsem vy vite, ze jsou stale s Vami.Fajn , ze existuje Skype ci Viber J

Neumis svedsky a ani anglicky a jsi v mistnosti plnych cizi lidi. ”no super tak na to jsem zvedava ” Rikam si tajne i hlave. Ucitelka z Polska  a ja z Ceska. Budu mit treba protekci. No, to jsem se ohromne zpletla. Dusila me a stale me opravovala. Nesnasela jsem kdyz me stale opravovala a moje domaci ukoly byl stale vice popsane cervenou propiskou.

Bylo mi na zblazneni. Tri mesice teroru a sileneho uceni se od rana o vecera 10 hodin denne a hromada cinskeho jidla vsude. Doma, ve skole, v pracovne … no proste vsude kolem me same cinske jidlo a hromada svedskych knizek. Same poznamky a nove slovicka. A neskutecna hromada popsanych papiru.

Bylo jasne , ze pokud si nedam pauzu tak vyhorim a totalne se zblaznim.Preci nemusi byt vse tak dokonale a nebo ? Odhazuji muj neskutecny perfektcionalismus a jedu na vylet.

Nevim kam , ale neco je cestou napadne. Taky ze jo. Jezero kde nejsou lidi. Napad byl jasny, ale kam zajet ? Az jsem narazila na uzasne jezero kousek od Göteborgu. Beru sebou mou kampig vybavu, nekolik plechovet piv, parky. Oblecena jako vandrak,  ktery mesic nepral a nekoupal se, ale ne to absolutne nevadi.

Narazila jsem na uzasne misto kde jsem objevila  klid na dusi. Poprve za 3 mesice staleho stresovani. Jsem si doprala odpocinek a diky tomu take objevila uzasne klidne jezero , kde jste jen sami. VY, CISTE JEZERO, PRIRODA. Tohle se mi nikdy nepovedlo v cechach tak procitit jako zde je svedsku. Neskutecne Vas to nabije a dokazete vnimat prirodu a sebe.