Když jsem se stěhovala do Švédska, tak jsi
říkala, že to dám. Buď teď anebo už nikdy. Vzala jsem příležitost, která se
nabízela. Byly situace, kdy jsem si sáhla opravdu na dno. Úplně všechno, co
jsem budovala, se jednoho dne rozpadlo jako domeček z karet. Byla jsem zklamaná
a naštvaná zároveň. Říkala jsem si: „Já už nemůžu. Já to zabalím a pojedu
nevím kam.“ Zůstala jsem a dokončila jsem, co jsem začala. S touto
sebereflexí jsem pochopila a prozřela do skandinávské kultury.
1)Nejsem natvrdlá, jen prostě neumím
švédsky a bohužel ani anglicky.
Jojo, taky jsem si to užila. Nakupovaní
v obchodě, tankovaní u benzínové pumpě, při pohovorech, při oslavách. V
mých prvních začátcích. V první práci, když se mi šéfova snažila
vysvětlit, co je náplní mé práce. Opakovala to 3x za sebou. Žasla jsem, jakou
má trpělivost. Občas jsem byla překvapená i já sama, jaké ohromné štěstí jsem
měla na lidi, kteří měli se mnou trpělivost a jsou stále v mém životě.
2)Nic není zadarmo.
Tak tohle je kapitola sama pro sebe. Chceš
práci? Jsi ochoten pracovat / studovat zadarmo? Studium švédštiny 6
měsíců v kuse bylo opravdu na zbláznění a divím se, že mám práci, kterou mám. A
žiju si na EU poměry dost slušně. Cesta k tomu byla velmi trnitá a pracná. Ale
vyplatilo se.
3)Výuka aneb jsem z EU.
Ve skandinávském školním systému jsem
naštěstí byla přiřazena mezi celkem intelektuální lidi z celého světa. Byli
jsme fajn parta a pořádali jsme víkendové párty. Já byla jediná z Čech. Dokonce
architekt z Iránu zná: "Jóžin z bažin". I když otázky typu,
co je naše národní jídlo, pomáháme starým, pracujeme zadarmo při studiu, můžeme
si kupovat pivo v ochodech? Nechápala jsem a koukala jsem někdy jako puk, na co
se to učitelka ptá. Časem mi vše došlo, jak to je.
4)Soukromá škola.
To bylo první, co jsem si zařídila ihned
po příjezdu. Našla jsem si díky překladači soukromou školu. Tohle Vám nikdo
neřekne. Ano, pekelně drahé, ale dobře investované peníze. Kurz trval měsíc,
měli jsme učitelku ze Švédska. Hodně mi to dalo. Studium bylo 8:00-14:00 a
švédština byla celý den. Domácí úkoly se zadávaly v neuvěřitelném tempu a
také se hojně vypracovávaly a odevzdávaly. Nebyl čas ztrácet čas. Makáme a
makáme. Mezitím čekám na přijetí na statní školu.
5)Nejsem o nic lepší než ostatní.
Tohle byl útok na moje sebevědomí. Chvilku
mi trvalo, než jsem pochopila principy a vyjadřovací schopnosti ve Skandinávii.
Moje vyjadřovací schopnosti by se daly přirovnat k tomu, že co si myslím, tak i
řeknu. Jsem upřímná a přímá. Není to úplně dobře, hlavně ne zde ve Švédsku.
Vymykáte se z davu a to se přece nikomu nelíbí. Jenže já si prostě jedu svoje.
Někdy se mi povede troška diplomacie, ale někdy prostě řeknu jak to je. Tečka.
6)Problém neexistuje!
Při mých meetingách v práci, kdy se
projednává konkrétní problém. Není to problém, ale dle Skandinávie je to výzva,
kterou se musíme zabývat, poučit se. Vyvarovat, zajistit, zanalyzovat, aby se
"problém nebo-li výzva" neopakovala. Osobně, se mi tento styl myšlení
líbí. Člověk dostane hned úplně jiný pohled na "problém" a kreativita
se stane Vaším spojencem.